čtvrtek 30. července 2009

Proč by v Brně mohly stát další mešity, synagogy a kostely

Jako Brňan, který se zabývá náboženstvími Blízkého východu a člověk, který si osobně váží pana Davida Macka i Muníba Hassana, si nemohu odpustit komentář k tématu, které zřejmě v lehkém nedostatku předvolební invence nastoluje v okurkové sezóně KDU-ČSL: Je nutno zabránit rostoucímu vlivu islámu v ČR, k čemuž může přispět další zabránění výstavby muslimských svatostánků na našem území. Je s podivem, jak diskuse o islámu, o Blízkém východě, vedou někdy i velice vzdělané lidi k vynášení zúžených a zároveň emotivních a kategorických závěrů. Podobné je to i v tomto případě. Jistě, nastolení tohoto tématu lidovci je možné pochopit i čistě pragmaticky: konkurence mezi náboženstvími, konkrétně mezi křesťanstvím a islámem o věřící, je v některých částech světa obrovská. V podmínkách ČR však nejsou k podobným obavám předpoklady a lidovci mohou být klidní, že naše země zůstane ještě velmi dlouho nejsekulárnější zemí Evropy s křesťanskými kořeny.
Byly popsány tuny papíru o tom, jak je islám na jedné straně „vírou teroristů“ a na straně druhé „náboženstvím míru“. Nemám pochybnosti o tom, že nebezpečí islámského radikalismu existuje a lidé, kteří mu musí čelit, nejsou jen na Západě, ale i v muslimském světě. To velice dobře popisuje například Gilles Kepel v knize „Válka v srdci islámu“ (Karlova univerzita, 2006). Agresivita radikálních islamistů na Západě doznala sice hrozivých podob, je však podstatně více medializována než nezřídka horší aktivity přímo uvnitř muslimského světa, kde brutální akty islamistického násilí proběhly (či stále probíhají) zvláště v Iráku, Afghánistánu či v Alžírsku.
Dnešní česká společnost je jedna z nejsekularizovanějších vůbec a muslimů u nás žije velmi málo, přibližně 11 000. To je diametrální rozdíl proti našim západním sousedům. Ze zkušenosti vím, že konkrétně brněnská muslimská komunita otevřeně reflektovala problémy, které vznikají v soužití mezi muslimskými a nemuslimskými komunitami v západní Evropě, a snaží se jim předcházet. Nedošlo u nás zatím k žádnému závažnějšímu trestnému činu spojenému s muslimskou vírou. Ba naopak, došlo k několika deliktům otevřeně zaměřeným proti muslimům (islamofobie, která nese znaky analogie s antisemitismem).
Za podmínky, že skutečně existuje potřeba sakrální stavby pro věřící, je výstavba nového svatostánku logický krok, ať už se jedná o muslimy, Židy, křesťany či zen-buddhisty. Myslí si představitelé lidovců, že pokud se zakáže muslimům výstavba mešity, že je to odradí od dalších aktivit? Spíš naopak, muslimové se více uzavřou do sebe a jejich aktivity se stanou méně transparentní, což může zkomplikovat třeba i činnost českých bezpečnostních složek.
V Brně proběhlo už v minulosti několik sporů souvisejících s výstavbou současné mešity a není to poprvé, co lidovečtí politici rozehrávají téma nevhodnosti její výstavby, někdy i za použití absurdních a nepravdivých argumentů („V arabských zemích také nejsou povolené křesťanské kostely“). Obávám se, že KDU-ČSL může podobná rétorika, nesoucí se v duchu populismu bývalého předsedy, v konečném důsledku jen ublížit. Ze seriózní strany ji přiblíží k některým názorům naší i zahraniční ultrapravice a k profesionálním islamobijcům typu Nizozemce Geerta Wilderse. To by byla pro českou politickou scénu další rána.
A jen zcela na závěr – žádné z velkých světových náboženství o sobě nemůže tvrdit, že je jen „náboženstvím míru“. Své extremisty mají i hinduisté, Židé a křesťané. V případě křesťanství se nemusí vůbec jít do dob katolické inkvizice a křížových výprav (kdy křižáci nemasakrovali jen muslimy a Židy, ale dokonce východní křesťany), ale stačí se podívat pár let zpátky a vzpomenout na „dobré křesťany“ v Irsku, chorvatské katolické Ustašovce, kteří řezali lidské hlavy, na faráře Tisa, který posílal desetitisíce Židů do plynu, na katolíka Timothyho McVeigha, který spáchal druhý největší teroristický útok v dějinách USA. A pak zde máme docela nedávný (a pro mě osobně nepochopitelný) případ, kdy papež Benedikt XVI. zrušil exkomunikaci kardinála Williamsona, který otevřeně popírá holocaust. To mě mrzí obzvlášť, protože je to otevřená tolerance extremisty par excellence od jedné z největších autorit křesťanství. Znamená to snad ale, že by měli být všichni křesťané a katolíci vinni za činy svých souvěrců a třeba slovenští Židé by tak měli požadovat zastavit stavbu kostelů na Slovensku? Určitě ne. A stejně tak by neměla být kolektivní vina aplikována na věřící jiných vyznání.

pátek 17. července 2009

Kostlivci z Gazy vylézají ze skříně, ožívá také konflikt mezi sekulárními a religiózními Izraelci.

Důkazy o porušovaní mezinárodního válečného práva jsou teď k dispozici přímo od izraelských vojáků. Informuje o tom řada zpravodajských serverů v zahraničí i u nás. Viz BBC (nebo tady), Haaretz či Novinky. Kromě různých aspektů izraelsko-palestinského konfliktu se však nyní v médiích znovu více objevuje i další důležitý konflikt - mezi sekulárními a religiózními Izraelci. V Jeruzalémě se bouří charedim proti porušování šabatu. Ještě donedávna byla situace v Jeruzalémě v tomto ohledu klidnější, protože radnici šéfoval přímo ultraortodoxní Žid. Současný starosta a jeho politika je však daleko více sekulární, což vede ke zvýšení napětí vě městě, kde ultraortodoxní charedim tvoří přes 30 %. Zatímco konflikt Izraelci-Palestinci má jasně dané kontury, vnitrožidovské konflikty v Izraeli jsou velmi nebezpečné, neboť jsou spory o samotnou identitu izraelských židovských obyvatel. Viz články z BBC (či tady), Haaretzu.

neděle 12. července 2009

Making the Internet Kosher

Jeden můj anglický výtvor (vyšlo v Masaryk University Journal of Law and Technology, tady najdete na stránkách Digitalislam).

sobota 4. července 2009

Pozvánka na výstavu

Výstavu najdete v Brně na Mendláku v zahradě Mendeliána. Je pod širým nebem, pevně doufám lijákům odolávajíc... (...tak a já si teď dám pár dní pauzu s bloggováním, pač jedu na dovču do Haliče).